Historie a současnost

Historie

Budova Domova na rozcestí Svitavy je bývalý klášter. Z historie kláštera nám bohužel nezůstalo mnoho zachováno. Nejstarším objektem je kaple, která byla původně dřevěná. Po požáru, který objekt zcela zničil, byla na stejném místě později vystavěna kaple kamenná. Zámožný svitavský občan Thomas Christ věnoval městu peníze na výstavbu kláštera s přáním, aby řádové sestry pečovaly v tomto klášteře o nemocné staré občany a malé děti.


V ústavu působily řádové sestry sv. Vincence de Paul, přistěhované z rakouského mateřince v Gutendorfu, a později i řeholní sestry řádu svatého Bazila. Ke klášteru patřilo rozsáhlé hospodářství, velká zahrada a polnosti.

Kolem roku 1920 bylo z nemocnice do kláštera přestěhováno oddělení pro nemocné ženy. Zároveň bylo v klášteře zřízeno oddělení pro staré a osamělé ženy a mateřská škola. Služby v nemocniční části kláštera vykonávali lékaři z nemocnice a ostatní péči měly na starosti řádové sestry.

V roce 1945 byl klášter konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky a přešel do vlastnictví státu. Majetek kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul byl v r. 1974 vypořádán smlouvou mezi ČSSR a Rakouskem.

Po roce 1948 se mění koncepce poskytované péče této instituce a vzniká tu státní ústav pro oligofrenní ženy. V ústavu sloužily nejen řádové, ale i civilní sestry. Ústav byl řízen Okresním národním výborem ve Svitavách později Okresním úřadem. Majetkoprávní spory však pokračovaly a byly definitivně ukončeny v roce 1997.V sedmdesátých letech byl ústav přejmenován na Ústav sociální péče a byl řízen Okresním ústavem sociálních služeb. Od roku 1993 má ústav právní subjektivitu. V roce 2002 se stal zřizovatelem ústavu Pardubický kraj.

Současnost

Do roku 1990 se na vzhledu interiéru a exteriéru ústavu nic neměnilo, na budovách se prováděla jen nejdůležitější údržba.

V roce 1993 se přebudovala kotelna ústavu na kotelnu plynovou, jejíž provoz byl později zcela automatizován. V roce 1997 až 1998 se vytvořily nové denní místnosti pro klientky a první menší dvou a třílůžkové pokoje na II. oddělení.


V září 1998 započaly práce na rekonstrukci budovy III. oddělení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1999. Celkové řešení této budovy odpovídalo tehdejším standardům novodobého bydlení v ústavu. Od roku 2000 se pokračovalo rozsáhlými opravami budov, úpravami interiérů ústavu zejména vstupu a vrátnice, výměnou dlažeb na chodbách, opravami koupelen a hygienických zařízení, výstavbou skleníku a položením nové kanalizace ve dvoře ústavu.

Významnou opravou prošla kaple – byly provedeny vodorovné izolace proti vlhkosti, sanační omítky a kaple byla vymalována.



Ústavní stravovací provoz a prádelna byly opraveny tak, aby splňovaly přísné hygienické předpisy. V roce 2003 byla opravena budova za kaplí, včetně venkovní fasády. Jsou v ní umístěny denní místnosti pro pracovní terapii klientek. Postavil se nový lůžkový výtah na I. a II. oddělení .V roce 2004 se uvedlo do provozu naše první chráněné bydlení pro 13 klientek. I nadále pokračují opravy ve staré části ústavu.

Další úpravy v ústavu jsou zaměřeny na zmenšení zbývajících více lůžkových pokojů na pokoje maximálně třílůžkové. Další plány se ubírají směrem integrace klientů do běžné společnosti, zřízení dalšího chráněného bydlení, pronájem nebo zakoupení bytu apod.

Od 1. 1. 2007 v návaznosti na nový zákon o sociálních službách se původní název Ústav sociální péče Svitavy změnil na Domov na rozcestí Svitavy